Farní kostel byl konsekrován 27.8.1939 olomouckým biskupem ThDr. Josefem Schinzelem.
Želeč, dříve Želč byla stará slovanská osada, jejíž území bylo již v dobách prehistorických osídleno. Nejstarší zmínka o Želči je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka /rok 1131/. V závěti biskupa Roberta z roku 1239 byla Želeč darována farnímu kostelu svatého Pantalona v Pustiměři. Do té doby patřila farnost chrámu svatého Václava v Olomouci.
Za husitských válek byl vyškovský kraj zpustošen. Také Želeč byla úplně vypálena, bez obyvatel. Roku 1465 došlo k novému osídlení. Uprostřed obce stála kaple svatého Bartoloměje ze 16. století.
Přestavěním věže farář Karel Baumann kostel v roce 1785 upravil.
Děkanství vyškovské, tedy i Želeč, patřilo do diecéze brněnské, až v roce 1862 připadala k diecézi olomoucké výměnou za děkanství boskovické.
Roku 1863 byla Želeč povýšena na farnost.
1881 byla založena “Kostelní jednota”, to je spolek, který si dal za cíl sbírat příspěvky na vystavění nebo rozšíření farního kostela v Želči, protože prostory byly pro farníky nadostačující.Také zdi byly velmi zvlhlé a špatné.
- listopadu do farnosti nastoupil nový kněz P. Jan Novotný, kterému bylo uloženo, aby se postaral o stavbu nového chrámu. Od té doby se začaly konat sbírky po celé obci. Při této příležitosti se mnoho farníků zavázalo pracovat na kostele zdarma. A tak dne 30. června 1938 želecký rodák P. František Kvapil sloužil naposledy mši svatou, poté byla Nejsvětější svátost přenesena do prozatímní kaple, která byla upravena ve farní stodole. Při bourání kostela se utrhl kus stropu a tři dělníci byly těžce zraněni, ale přece se všichni brzy uzdravili.
- srpna 1938 se konalo svěcení základního kamene nového kostela. Světitelem byl P. Bohumír Bunža, farář z Vyškova. Stavba pokračovala díky píli všech věřících velmi rychle a už za rok 27. srpna 1939 se konalo slavnostní svěcení chrámu svatého Bartoloměje. Svěcení se účastnilo mnoho kněží, včetně biskupa Dr. Schinzela. Architektem byl Klaudius Madelmayer (mj. obnovitel velehradské baziliky 1935 – 1938).
Během období vlády komunistické strany nebylo příliš dovoleno něco dělat v souvislosti s kostelem. Až v roce 1988 bylo možno přistoupit v vybudování odvodňovacího kanálu kolem kostela a k výmalbě vnitřních prostor chrámu.
Odvodňovací kanál se moc neosvědčil a proto v roce 1997 se odstranila omítka v presbytáři do výše 2 metrů a byla nahrazena sanační omítkou.
1999 farnost přistoupila k plynofikaci kostela. Ještě téhož roku se začalo s obnovou fasády kostela, která byla dokončena v září 2000.
Od dostavby nového kostela v Želči působilo 10 kněží.
Svatý Bartoloměj
Apoštol, mučedník; narodil se na počátku 1. století, jeho domovem byla Kána v Galileji. Původní jméno apoštola bylo Natanael. Bartoloměj se pravděpodobně odvozoval z hebrejských slov “bar tolmai”, syn oráče brázdy, což poukazuje na povolání jeho otce.
Tradice vypráví, že Bartoloměj se dostal k Ježíšovi přes apoštola Filipa. Kristus mu řekl: “Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti.”
Po seslání Ducha svatého, když se apoštolové rozešli hlásat evangelium, kázal Bartoloměj v Arménii, Indii a Mezopotámii. Známý se stal svou schopností uzdravovat nemocné a především posedlé. V polovině 1. století byl odsouzen k smrti: z živého těla mu stahovali kůži a pak ho ukřižovali. Ostatky byly později přeneseny do Říma.
Svatý Bartoloměj je patronem horníků, knihařů, vinařů, pastevců, řezníků, krejčích…